Jednou z činností mnichů řádu sv. Františka z Pauly v klášteře Neudeck ob der Au bylo vaření velmi silného piva, kterému říkali Salvator (spasitel). Pivo jim pomáhalo zahnat hlad během doby půstu. Všechno uvařené pivo samozřejmě sami vypít nedokázali, a tak "přebytky" rozdávaly chudým nebo prodávaly v klášterních tavernách. To se moc nelíbilo majitelům soukromých mnichovských pivovarů, kteří si stěžovali na městské radě na konkurenci klášterního pivovaru. Právě tato písemná stížnost na klášterní pivovar je považována za první oficiální dokument o Pivovaru Paulaner (1634).
Povolení k vaření piva bez omezení bylo mnichům uděleno v roce 1780. Salvator se vydal do světa a stal se slavným. Po nějaké době se začala na trhu objevovat spousta napodobenin tohoto piva, z nichž většina dokonce nesla i stejný název. V podstatě se tomuto stylu piva tehdy říkalo "salvator". Proto si v roce 1894 nechali majitelé pivovaru Paulaner název "Salvator" zaregistrovat jako ochrannou známku.
Dnes se tomuto stylu piva říká "doppelbock", ale dozvuky původního názvu jsou cítit dodnes. Podle nepsané tradice se totiž piva stylu doppelbock často nazývají slovy končícími na "-tor".
